Dnes je to vcelku poklidné město. V čase, kdy jsem se narodil, to byl ovšem koncentrační tábor pro Židy z celé Evropy. Moje těhotná máma sem přišla s bratrem Egonem ze slovenského zběrného tábora v Seredi oklikou přes Osvětim. Nikdy jsem se nedozvěděl, proč byl náš transport odkloněn z trasy k osvětimským krematoriím. Podobně jsem se nikdy nedozvěděl, kde zastřelili mého tátu, když už nemohl kráčet v pochodu smrti na úplném konci války při přesunu z koncentračního tábora Sachsenhausen. Fragmenty svědectví o Terezíně a mámě jsou v mé knize TROJÍ SVĚDECTVÍ a v multimediálním díle WWW.KRATKADLOUHACESTA.CZ.
V létě 2006 jsem zašel do Terezína s Verou Meisels, která žije od roku 1949 v Izraeli. Říkám jí „Vierka“ a ona mě považuje za mladšího bratra. Byla totiž dovezena, jako osmiletá, do terezínského tábora ve stejném transportu jako moje máma a bratr Egon.