Veřejností rezonují především události posledních týdnů a měsíců. Pamatujete ještě na kauzu Jiřího Brady? Vnesl 28. října 2016 do oslav české státnosti bouři emocí (http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/427032/skandalni-28-rijen-metaly-pro-30-osobnosti-postesk-nad-eu-i-roztekly-zeman.html). Zhruba měsíc později jsem náhodně vyslechl v České televizi krátké glosování oné události od exprezidenta Václava Klause: http://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/216411058131124/video/506335. Mluvil zhruba ve smyslu: „vyznamenání za přežití?!“ Naznačil zneužití státního svátku ve jménu soupeřících politických rivalů, přičemž on sám nepokrytě stranil jedné ze soupeřících stran rozhádané společnosti. Pro jednoduchost a názornost mluvme klidně o pravdoláskařích (sluníčkářích) a těch ostatních. Schéma je to ovšem složitější. Jsou zde například také brexisté, protisystémoví rebelové a podobní, včetně rezidentů různých geopolitických – především ruských – zájmů. Někteří mluví v této souvislosti o posttrumpovské éře, jiní o době postfaktuální, či dokonce postpravdivé, a přidávají znaménko plus, anebo mínus, podle vlastní politické a hodnotové orientace, anebo osobní situace.

Jiří Brady, a milióny dalších, se do soukolí „konečného řešení“ dostal opravdu bez vlastního přičinění. Jako jeden z mála přežil a po zbytek života se stal veřejným svědkem této dějinné deviace. Rudolf Vrba a Alfred Wetzler, abych použil srovnatelný příběh, nasadili své životy, utekli z Osvětimi v snaze zachránit maďarské židy, kteří byli na řadě. Desátého prosince 2016, v den lidských práv, dostali oba in memoriam v Bratislavě ocenění – Cenu Jana Langoše, cenu jiného bojovníka z války proti jiné totalitě a proti „duchu“ jiné doby.

Hrdinovia boli a sú úzky profil. O väčšine nevieme. O týchto dvoch vieme. Nasadili vlastné životy, aby zachránili stovky tisícov maďarských židov pred vyvraždením v Auschwitzi. Bolo to v apríli 1944. Ich výkrik doľahol do uší lídrov protihitlerovskej koalície včas. Nezasiahli. Stovky tisícov nevinných ľudí šlo do plynu. Niektorí prežili a zopár z nich odovzdalo posolstvo. Medzi nimi aj zopár našich krajanov. Niekoľko desaťročí sme o nich mlčali. Medzičasom sa latentná nenávisť k židom, Rómom, imigrantom... a iným iným prevtelila do významnej časti oficiálnej politiky a legálnych politických štruktúr.

Nie sme tu dnes iba z piety k dvom hrdinom, ale z presvedčenia, že si nepripomíname dávnu minulosť, ale súčasné riziká. A podobne, ako to vtedy dokázali Vrba s Wetzlerom, treba mobilizovať do akcie – každý po svojom, každý v priestore, kde je kompetentný... a súčasne všetci v spoločnom záujme.

Akciou nemyslím revolúciu, ale ani pietne posedávanie. Myslím ňou odpor proti zneužívaniu moci v záujme moci o sebe. Neexistuje jeden recept, jedna terapia, jeden líder... jeden zápas. A nemáme ani istotu víťazstva. S istotou môžeme povedať jediné – čakať, že duch doby rozhodne za nás je predohra budúcej prehry. To preto, že – ak nerezignujeme – sme aj my jeho spoluautori, vinníci, páchatelia, svedkovia i obete v jednom.

P.S.

Pojďte s námi po stopách hrdinů

Zveme vás, abyste se připojili k tradici memoriálu věnovaného Rudolfu Vrbovi a Alfrédu Wetzlerovi, kteří riskovali životy, aby se pokusili zachránit maďarské Židy před jistou smrtí. Jejich útěk z Auschwitzu a Report, který následně sepsali v Žilině, má v dějinách holocaustu zcela zásadní význam. A ne jenom v dějinách holocaustu. Euroatlantická civilizace je v současnosti konfrontována s novými výzvami a přemýšlení o hrdinství tváří v tvář nenávisti a předsudkům je vysoce aktuální.

Vrba Wetzler Memorial je praktický pokus kultivovat ducha komunitní sounáležitosti různých lidí se společným zájmem o budoucnost. Naší primární motivací je akce: pochod lidí, kteří myslí, cítí a nechtějí být jenom pasivními svědky. Těch sto třicet kilometrů pěšky po stopách Vrby a Wetzlera z Osvětimi do Žiliny, týden fyzického nasazení, společných diskusí i osamělých meditací, ukončených v Žilině slavnostním závěrem v synagoze, je pro účastníky silný a motivující zážitek.

První tři ročníky prokázaly životaschopnost této myšlenky. Ti, kdo už pochod absolvovali, jsou nejlepší referencí. Pochod s týmem zkušených průvodců a doprovodnými službami připravujeme v roce 2017 opět v době letních prázdnin. Protože ubytovací kapacita je omezená, vyhlašujeme dva termíny a podle počtu zájemců rozhodneme, zda se uskuteční oba. Trasa, program, doprovodný tým a služby budou v obou termínech identické.

• Termín: 2. – 8. 7. 2017
• Termín: 6. – 12. 8. 2017

Trasa 130 km je rozvržena do čtyř dnů pochodu s jedním odpočinkovým dnem v obci Węgierska Górka. Před zahájením pochodu se mohou zájemci přihlásit na volitelnou celodenní prohlídku komplexu Auschwitz-Birkenau. Poslední den je část trasy absolvována vlakem a pochod je zakončen večerním programem v Neologické synagoze v Žilině.

Vyžádejte si přihlášku na icej@ecn.cz nebo si ji stáhněte zde:
http://vrbawetzler.eu/lang_cs/clanek/8/

Neváhejte, brzy bude plno! Termín pro zaslání přihlášek byl stanoven na 15. 12. 2016.

Zde video pozvánka: