Pre mnohých, mňa nevynímajúc, je nepredstaviteľný život na prístrojoch, ktoré zaňho dýchajú, pumpujú do neho stravu, život podobný vegetácii, život nedôstojný.
Chceli by o konci svojho života rozhodnúť sami.
V Čechách to funguje takto: Eutanazie, nebo usmrcení na žádost, tedy se svolením poškozeného, je z hlediska českého trestního práva nedovolené a je posuzováno jako vražda. V rámci české právní úpravy je však možné učinit tzv. „dříve vyslovené přání“, jehož podrobnější úprava je uvedena v zákoně č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, v platném znění, konkrétně pak v ustanovení § 36. Jednoduše řečeno jde o to, že lze předem vyslovit nesouhlas s poskytnutím jakýchkoliv zdravotních služeb. Toto bude však respektováno jen v případě, že osoba vyslovující takovéto přání byla nejprve poučena svým praktickým lékařem, přičemž toto poučení se stává součástí písemného „dříve vysloveného přání“ ověřeného úředním podpisem. Nicméně ani takovéto „dříve vyslovené přání“ nemusí být v budoucnu lékařem na 100 % respektováno (viz níže § 36 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb.). „Dříve vyslovené přání“ však může v budoucnu usnadnit rozhodování lékaře a blízkých osob (dokument dodá právní jistotu lékařům ve chvílích, kdy rozhodují o tom, jestli pacienta od přístrojů odpojit, či ne).
Takže: „Eutanazie, nebo usmrcení na žádost, tedy se svolením poškozeného, je z hlediska českého trestního práva nedovolené a je posuzováno jako vražda“ a „Dříve vyslovené přání“ může v budoucnu usnadnit rozhodování lékaře a blízkých osob...“. Zuzana P. tvrdí, že život je úžasný do poslednej chvíle. Ako terapeutka pre seniorov vie svoje. Jiří B., psychiater, ktorý má v opatere aj ľudí jedného brnenského hospicu, je proti asistovanej smrti. Je síce ateista, ale hovorí „Dej sa vôľa pána“, a do myslí umierajúcich nevidíme. Jeho učiteľ vraj nad posteľou umierajúceho hovoril: „Nechajme ho odísť v pokoji“. Kde je však vôľa umierajúceho? Jeho právo naložiť s vlastným životom?
Hansa Küng, teológ, ktorý celý život kráčal proti prúdu, v knihe „Dobrá smrť?“ nemá pochybnosti: Podstatné je nepremeškať chvíľu, keď sa človek môže ešte pri plnom vedomí a slobodne rozhodnúť o svojom konci. Hovorí o asistovanej smrti. Tú však dnes poskytujú iba niektoré kliniky, v dvoch európskych štátoch, a nie je to lacné. Že by aj dôstojný koniec života mal byť výsadou majetných?
Písané pre Denník N
V Čechách to funguje takto: Eutanazie, nebo usmrcení na žádost, tedy se svolením poškozeného, je z hlediska českého trestního práva nedovolené a je posuzováno jako vražda. V rámci české právní úpravy je však možné učinit tzv. „dříve vyslovené přání“, jehož podrobnější úprava je uvedena v zákoně č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, v platném znění, konkrétně pak v ustanovení § 36. Jednoduše řečeno jde o to, že lze předem vyslovit nesouhlas s poskytnutím jakýchkoliv zdravotních služeb. Toto bude však respektováno jen v případě, že osoba vyslovující takovéto přání byla nejprve poučena svým praktickým lékařem, přičemž toto poučení se stává součástí písemného „dříve vysloveného přání“ ověřeného úředním podpisem. Nicméně ani takovéto „dříve vyslovené přání“ nemusí být v budoucnu lékařem na 100 % respektováno (viz níže § 36 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb.). „Dříve vyslovené přání“ však může v budoucnu usnadnit rozhodování lékaře a blízkých osob (dokument dodá právní jistotu lékařům ve chvílích, kdy rozhodují o tom, jestli pacienta od přístrojů odpojit, či ne).
Takže: „Eutanazie, nebo usmrcení na žádost, tedy se svolením poškozeného, je z hlediska českého trestního práva nedovolené a je posuzováno jako vražda“ a „Dříve vyslovené přání“ může v budoucnu usnadnit rozhodování lékaře a blízkých osob...“. Zuzana P. tvrdí, že život je úžasný do poslednej chvíle. Ako terapeutka pre seniorov vie svoje. Jiří B., psychiater, ktorý má v opatere aj ľudí jedného brnenského hospicu, je proti asistovanej smrti. Je síce ateista, ale hovorí „Dej sa vôľa pána“, a do myslí umierajúcich nevidíme. Jeho učiteľ vraj nad posteľou umierajúceho hovoril: „Nechajme ho odísť v pokoji“. Kde je však vôľa umierajúceho? Jeho právo naložiť s vlastným životom?
Hansa Küng, teológ, ktorý celý život kráčal proti prúdu, v knihe „Dobrá smrť?“ nemá pochybnosti: Podstatné je nepremeškať chvíľu, keď sa človek môže ešte pri plnom vedomí a slobodne rozhodnúť o svojom konci. Hovorí o asistovanej smrti. Tú však dnes poskytujú iba niektoré kliniky, v dvoch európskych štátoch, a nie je to lacné. Že by aj dôstojný koniec života mal byť výsadou majetných?
Písané pre Denník N