Stejně jako židovský problém je dílem antisemitů, i romský problém je konstrukt těch, kteří Romy nenávidí.

Ano, romský problém neexistuje, existují však ghetta, asociálové, rozdávači a požírači takzvaných sociálních dávek, experti, politici, a úředníci, kteří se na tomto problému přiživují… a to na obou stranách. A pogromisticky naladěný dav.

Z těch, kteří tvrdí, že znají řešení romsko – gádžovských tenzí, mi běhá mráz po zádech. Jedni lžou, druzí myslí rovnou na konečné řešení. Zrůdní jsou především socialisté, kteří pod heslem solidarity a spravedlnosti naučili lidi záviset na státu a dávkách.

Jo, ghetta. Je to, trochu přehnaně řečeno, dnešní verze koncentračních táborů. Obývají je odsouzeni na doživotí. Myslím hlavně na ty nádherné děti, z kterých vyrostou další občané na okraji všeho, s návyky, které patří k životu na dně.

Co s tím? No co už. Je zapotřebí nežvanit a dělat konkrétní práci. Poznávat ty druhé v jejich domovech, nabídnout přátelství, pomocnou ruku, vystoupit z bludného kruhu vzájemné izolace. To ona je matkou strachu a nenávisti, averzí a předsudků.

A neříkejte, abych šel příkladem. Spíše se ptejte ve své farnosti, pokud jste věřící. Proč nejsou na místech segregace, bídy, drog, nezaměstnanosti, nevzdělanosti… mise? Romové jsou většinou upřímně věřící křesťané.

Anebo se podívejte do tváří lidí, kteří se srocují na náměstích severočeských měst. Vidíte tam alespoň náznak pozitivních emocí? A co tváře těch, kteří jsou obětními beránky. Není to předobraz příštích konfliktů, které nikdo nevyhraje?

Nebylo by lepší, kdybychom přece jen více upřeli svou pozornost spíše na sebe a do sebe, jako na politiky, mediátory, lídry kdečeho, deprivanty, kteří se radují z příležitosti ukázat se v televizi…?