Věřící Židé považují čtení Tóry za celoživotní úkol, ne-li rovnou povinnost. Jsou i takoví, mezi které se počítám, kteří vykročili na cestu až ve zralém, nebo dokonce přezrálém, věku.
Kráčím, kromě čtení fundamentů judaizmu, také přes týdenní odseky pěti knih Mojžíšových, jak je přeložil do českého jazyka rabi Karol Sidon, a pokouším se o subjektivní názor. Ať je mi má troufalost odpuštěna.
Paraša Kir Tisa
Kromě připomínání dalších pravidel pro lid Izraele hlásící se k Tóře, tentokrát při úkonech souvisejících s oběťmi Hospodinu a „instituci“ kněží, úkonů a svátostí. Jádrem této Parši je odvzdání Desatera.
Hospodin Mojžíšovi! A přes něj lidu Izraele. Zákon se vším všudy – na dvou deskách všech deset přikázání.
Lid izraelský, putující pouští z egyptského otroctví v čase, kdy Mojžíš pobýval s Hospodinem na hoře Sinaj, se nechal se svést zlatým teletem.
To selhání bylo tvrdě potrestáno. Mimo jiné tím, že Mojžíš desky se Zákonem rozbil. Lid izraelský dostal druhou šanci. Nové desky, na pokyn Hospodina, vytesal Mojžíš osobně.
Jonathan Sacks ve svých komentářích k týdennímu čtení Tóry mluví v této souvislosti o Tóře „zdola“. To slovo „zdola“ je podstatné. Svoboda má smysl asi jenom tehdy, když není darovaná, ale vybojovaná. Zde se také rodí, jak si myslím, základní rozdíl mezi náboženskou ortodoxií a vírou pochybující, diskurzivní…
V židovském kalendáři na rok 2026 je tato Parša čtena o šabatu sedmého března občanského kalendáře. Na Blízkém východě eskaluje konflikt, který začal teroristickým útokem Hamásu na Izrael 7. října 2023, pokračoval válkou v Gaze a útokem armád Izraele a USA na Irán. Bylo to současně období mnoha krizí globálního rozsahu. Mimo jiné také na Ukrajině, napadené Ruskem.
Má těkavá mysl sekulárního žida hledá v chaosu aktuálního dění jistotu. Kolísá mezi imperativem duchovní tradice své komunity a univerzálním lidstvím.
Nosím v sobě vepsané „Pravdy“ předků, přetavené do morálky a etiky spjaté s individuální a kolektivní identitou, které jsou vystaveny tlaku jiných morálek a pravd. Ústí do konkrétních aktů žitého pobývání v konkrétním světě a v konkrétním těle, duši a mysli konkrétního člověka – v tomto případě Fedora Gála. Budiž mu dopřán neklid živé vody kreativity a nikdy neuzavřené spirituality. A, ve finále, klid odchodu. Až do té chvíle jde o zápas ve jménu svobody, což jest v našem civilizačním okruhu otázka úplně zásadní.
Má odpověď na uvedenou otázku je jednoznačná: Přichází-li někdo, aby tě připravil o právo na důstojný život, anebo o život sám, vstaň, jdi mu vstříc a braň se. Je to morální i etické současně. Desatero zdola?
www.tyzden.sk 6.3.2026
Kráčím, kromě čtení fundamentů judaizmu, také přes týdenní odseky pěti knih Mojžíšových, jak je přeložil do českého jazyka rabi Karol Sidon, a pokouším se o subjektivní názor. Ať je mi má troufalost odpuštěna.
Paraša Kir Tisa
Kromě připomínání dalších pravidel pro lid Izraele hlásící se k Tóře, tentokrát při úkonech souvisejících s oběťmi Hospodinu a „instituci“ kněží, úkonů a svátostí. Jádrem této Parši je odvzdání Desatera.
Hospodin Mojžíšovi! A přes něj lidu Izraele. Zákon se vším všudy – na dvou deskách všech deset přikázání.
Lid izraelský, putující pouští z egyptského otroctví v čase, kdy Mojžíš pobýval s Hospodinem na hoře Sinaj, se nechal se svést zlatým teletem.
To selhání bylo tvrdě potrestáno. Mimo jiné tím, že Mojžíš desky se Zákonem rozbil. Lid izraelský dostal druhou šanci. Nové desky, na pokyn Hospodina, vytesal Mojžíš osobně.
Jonathan Sacks ve svých komentářích k týdennímu čtení Tóry mluví v této souvislosti o Tóře „zdola“. To slovo „zdola“ je podstatné. Svoboda má smysl asi jenom tehdy, když není darovaná, ale vybojovaná. Zde se také rodí, jak si myslím, základní rozdíl mezi náboženskou ortodoxií a vírou pochybující, diskurzivní…
V židovském kalendáři na rok 2026 je tato Parša čtena o šabatu sedmého března občanského kalendáře. Na Blízkém východě eskaluje konflikt, který začal teroristickým útokem Hamásu na Izrael 7. října 2023, pokračoval válkou v Gaze a útokem armád Izraele a USA na Irán. Bylo to současně období mnoha krizí globálního rozsahu. Mimo jiné také na Ukrajině, napadené Ruskem.
Má těkavá mysl sekulárního žida hledá v chaosu aktuálního dění jistotu. Kolísá mezi imperativem duchovní tradice své komunity a univerzálním lidstvím.
Nosím v sobě vepsané „Pravdy“ předků, přetavené do morálky a etiky spjaté s individuální a kolektivní identitou, které jsou vystaveny tlaku jiných morálek a pravd. Ústí do konkrétních aktů žitého pobývání v konkrétním světě a v konkrétním těle, duši a mysli konkrétního člověka – v tomto případě Fedora Gála. Budiž mu dopřán neklid živé vody kreativity a nikdy neuzavřené spirituality. A, ve finále, klid odchodu. Až do té chvíle jde o zápas ve jménu svobody, což jest v našem civilizačním okruhu otázka úplně zásadní.
Má odpověď na uvedenou otázku je jednoznačná: Přichází-li někdo, aby tě připravil o právo na důstojný život, anebo o život sám, vstaň, jdi mu vstříc a braň se. Je to morální i etické současně. Desatero zdola?
www.tyzden.sk 6.3.2026