„Dobrý den, pane Gále, v čísle z roku 1993 jsme našli anketu, v níž jste spolu s pány Petrem Pithartem, Václavem Klausem, Jánem Čarnogurským a Václavem Havlem odpovídal na stejné 4 otázky. Napadlo nás, že bychom se stejnými účastníky (bohužel bez p. Havla) anketu zopakovali. Tentokrát by byla zaměřená spíše na hodnocení samostatného života Česka a Slovenska než na fakt rozpadu federace. Původní příspěvek můžete reflektovat či nikoliv, stejně jako současné otázky, které přikládám. Konec konců i před těmi 30 lety respondenti brali otázky spíš jako inspiraci... Mne například zaujala vaše pasáž, ve které jste psal o odhodlání "chovat se československy i nadále". Dalo by se na ni navázat?“
Otázky tedy zní:
1) Prospěla Česku a Slovensku samostatnost? A komu více?
2) Je nějaký aspekt, který vás na vývoji v obou samostatných států překvapil, který jste původně nečekal?
3) Existuje ještě něco „československého“, nebo toto slovo spojující názvy dvou národů je už jen historickou památkou?
Marek Brodský, vydavatelství A11
Tady jsou mé odpovědi:
Ad. 1) Neprospěla. Můj názor má však zhruba stejnou váhu, jako kdybych protestoval proti některému z ročních období. Stalo se a neodstane. Mám-li hodnotit současný stav, situace na Slovensku je o hodně horší než v Česku. Myslím míru rozkladu důvěry v politiku a instituce státu, "nestandardnost" politických stran a politiků. selhávání elit, polarizaci veřejnosti, například ve vztahu k Ruské invazi na Ukrajině…
Ad. 2) Doufal jsem, že generace, která převezme štafetu, bude kompetentnější a kultivovanější. Není. Myslím především na morální a hodnotovou navigaci. Předvídat souběh mnoha krizí jichž jsme současníky (klimatická krize, masivní migrace, válka na Ukrajině, radikalizace veřejnosti a tak podobně) bylo tehdy nemožné.
Ad. 3) Počet slovenských občanů a studentů ze Slovenska v České republice je, například, trvalá stopa po Československu. Stejně tak propojení různých, vědeckých, uměleckých... rodinných a jiných neformálních aktivit a projektů. Není to ovšem na věky.
A tady je původní text z roku 1993:
Celý článek "30 let od rozchodu" ke stažení v PDF zde.
Otázky tedy zní:
1) Prospěla Česku a Slovensku samostatnost? A komu více?
2) Je nějaký aspekt, který vás na vývoji v obou samostatných států překvapil, který jste původně nečekal?
3) Existuje ještě něco „československého“, nebo toto slovo spojující názvy dvou národů je už jen historickou památkou?
Marek Brodský, vydavatelství A11
Tady jsou mé odpovědi:
Ad. 1) Neprospěla. Můj názor má však zhruba stejnou váhu, jako kdybych protestoval proti některému z ročních období. Stalo se a neodstane. Mám-li hodnotit současný stav, situace na Slovensku je o hodně horší než v Česku. Myslím míru rozkladu důvěry v politiku a instituce státu, "nestandardnost" politických stran a politiků. selhávání elit, polarizaci veřejnosti, například ve vztahu k Ruské invazi na Ukrajině…
Ad. 2) Doufal jsem, že generace, která převezme štafetu, bude kompetentnější a kultivovanější. Není. Myslím především na morální a hodnotovou navigaci. Předvídat souběh mnoha krizí jichž jsme současníky (klimatická krize, masivní migrace, válka na Ukrajině, radikalizace veřejnosti a tak podobně) bylo tehdy nemožné.
Ad. 3) Počet slovenských občanů a studentů ze Slovenska v České republice je, například, trvalá stopa po Československu. Stejně tak propojení různých, vědeckých, uměleckých... rodinných a jiných neformálních aktivit a projektů. Není to ovšem na věky.
A tady je původní text z roku 1993:
Celý článek "30 let od rozchodu" ke stažení v PDF zde.